Vážení zákazníci, pokud máte zájem o zaslání testovací sady 5ti ovoněných papírků, nabízíme zaslání k Vaší objednávce. (sada mošusových vůní, dámská a pánská sada nebo mix. Stačí jeden objednaný parfémek a my Vám k tomu přidáme testovací proužky, abyste získali bližší představu o sortimentu. Napište nám to do poznámky k objednávce nebo v čase vytvoření objednávky si zavolejte 720973159. Garance dodání do Vánoc - Zásilkovna - nejpozději 18. 12. 2024

Šafrán, voňavé zlato

Dříve koření jen pro sultány a krále. Dnes nejdražší koření a významná složka orientálních kořeněných parfémů. Víte, proč se říká: Je ho jako šafránu ?

šafrán_male

Název šafrán pochází z arabského sousloví Za'fran, které se doslovně překládá jako být žlutý“. Tento název zcela vystihuje žlutou barvu, kterou šafrán propůjčuje jídlu, látkám a vonným olejů. Šafrán (anglicky saffron, latinsky crocus sativus) jsou pestíky purpurových květů šafránu setého z čeledi kosatcovitých, také známého pod názvem krokus. Vonný olej a koření se získávají sušením pestíků z květů šafránu, které kvetou pouze na podzim. Šafrán je vzácný a drahý hned z několika důvodů: jedním z nich je, že květ uvadá již 48 hodin po svém rozevření. Každý den je proto potřeba najít rozkvetlé květy šafránu, ty ručně sklidit a poté ručně oddělit dva až tři 1-3 cm dlouhé, tmavě červené pestíky (šafránové nitky) z každého květu. Na jeden kilogram šafránu je potřeba až 150 000 květů. Po sklizení se pestíky suší v uzavřených nádobách, kde získávají svou vůni, barvu a chuť, kterou si mohou udržet až několik let. Šafrán se původně pěstoval jen v jihozápadní Asii a Řecku. Obchodovali s ním již Féničané stovky let př. n. l. Díky křížovým válkám v 11. století se postupně rozšířil i do Evropy, kde se těší svému zájmu dodnes. Nyní se nejvíce pěstuje v jižním Španělsku, Řecku, Iránu a v Kašmíru. V Česku se šafrán nepěstuje, ale i tak se na našem území nachází dva druhy šafránu - Šafrán bělokvětý a Šafrán karpatský.

šafrán2_male 

Využití

Šafrán je nejluxusnější koření, které se přidává do jídel. Pokrmům dodává nezaměnitelnou chuť a aroma. Šafrán ale také sloužil a slouží k účelům tradiční medicíny. Ve středověku se používal se ke zklidnění nervů a žaludku, proti svalovým křečím, astmatu a kašli. I v dnešní době je šafrán vyhledávaný pro svou schopnost snížit únavu, fyzické vyčerpání. Dokáže i znovunastolit duševní rovnováhu v těle. Šafránu se připisují ale i afrodiziakální účinky. Egyptská panovnice Kleopatra si například přidávala šafrán do své koupele, aby dosáhla většího požitku při milostných hrátkách.

 Vůně šafránu

Šafrán je drahocenná, neobvyklá, hedvábná, bohatě kořeněná, orientální, pikantní a zemitá vůně s mýdlovými, lehce nahořklými, medově nasládlými tóny. K uvolnění vůně je zapotřebí šafrán ponořit do vody, alkoholu nebo oleje. Barvivo obsažené ve složení propůjčuje vůním a jídlům svou typicky žlutou barvu. Ve středověku například barvivem z šafránu barvili látky do velice módního žlutavého odstínu, kterou nosily tehdejší vznešené dámy.